Na úvod bych rád uvedl, že nejsem expert ani vystudovaný biolog a mé postřehy a názory byly utvářeny celoživotní láskou k přírodě a sledováním přírodních procesů v okolí Ratíškovic. Pro přehlednost rozdělím článek dle jednotlivých biotopů. Je třeba mít na pamětí, že nejhodnotnější je druhová rozmanitost, tedy tzv. biodiverzita, která vzniká sloučením více biotopů do jedné lokality.
Louky
Historicky bylo okolí Ratíškovic plné lužních luk (tzv. periodicky zaplavované louky). Dnes se na území obce setkáváme téměř výhradně s krátkosečenými trávníky, nebo neudržovanými porosty, které ovládly agresivní traviny (např. Třina křovištní) a náletové dřeviny. Výsledek je stejný – žádné dvouděložní květnaté byliny a jen minimální druhová rozmanitost. U krátkosečených trávníků dochází při dlouhodobém suchu s minimem srážek k velmi rychlému zasychání porostu a ke ztrátě půdní vlhkosti. Z tohoto důvodu je nejvhodnější změna krátkosečených trávníků na louky, které lépe odolávají suchu a podporují biodiverzitu. Toho lze docílit 3 způsoby.
Prvním způsobem je sekání již existujících trávníků 1 až 2 krát ročně. Trávník rychle zřídne a z vlastního pozorování, v průběhu dvou let, se na lokalitě objeví přibližně 5 až 10 druhů lučního kvítí. Je to nejjednodušší způsob, který šetří prostředky potřebné na časté sečení trávníku.
Druhým způsobem je trávník zarýt, půdu urovnat a na ni vysejeme vhodnou luční směs. Pokud se výsev provede brzy na jaře, postačí pouze první zálivka. Louku pak v prvním roce sečeme 3-4x v dalších pak 1-2x. Důležitý je výběr vhodné regionální směsi s ohledem na původní druhy rostlin dané lokality. Jako nejvhodnější se jeví např. bělokarpatská směs, kterou prodává CHKO Bílé Karpaty.
Kombinace obou předchozích způsobů. Lokalitu necháme volně zarůstat a louku vysejeme jenom na malém kousku. Ze kterého se pak vyseté druhy budou šířit na zbytek lokality.
Vhodné lokality pro louky můžou být např. kolem potoka, či obecní sad u Zbrodku ve kterém dochází vlivem špatné péče k degradaci bylinného patra a zarůstání travinami.
Lesy
Na jihozápadě obklopuje obec Ratíškovice doubrava a na severovýchodě borová monokultura. Již dnes je zřejmé, že lesy v ČR budou pod tlakem klimatických změn velmi trpět. Lesům můžeme pomoci výsadbou vhodných dřevin, tím obohatit borovou monokulturu a zvýšit odolnost. Vhodnými dřevinami jsou např. Břízá bělokorá, Habr obecný, Jeřáb břek, Modřín opadavý apod. Přírodě můžeme dále pomoci vyvěšováním hnízdních budek, hnízdních plošin, či umisťováním tzv. hmyzích hotelů, které nahradí nedostatek přirozeně tlejícího dřeva v lesích a úbytek životního prostoru v husté zástavbě.
Vodní plochy
Jezérko – Tento rybník by bylo vhodné ponechat obojživelníkům. Kvůli nestálé vodní hladině a akutní hrozbě v podobě vyschnutí není vhodný pro rybí osádku ani po odbahnění. Zde se nabízí vytvořit z jedné strany rybníku louku a spojit dva biotopy. Lokalita má potenciál stát se domovem mnoha ohrožených druhů jako např. Rosnička zelená, Kuňka obecná, Blatnice skrvnítá, Skokan zelený, Čolek obecný, Potápník vroubený apod.
Hliníček za mlýnem – Z tohoto rybníku se z důvodu přemnožené rybí osádky stala smrdutá žumpa. Rybník nese známky silného organického znečištění, voda je kalná a zapáchá. Kvůli tomu dochází k úbytku ostatních živočichů ve vodě, jelikož obojživelníci jsou pro ryby potravou nebo potravními konkurenty. Zde se nabízí několik možností. Buď oslovit rybáře a rybí osádku každoročně zredukovat slovením do sítě, nebo více nabádat místní amatérské lovce k větší aktivitě. Další možností by bylo do rybníku nasadit dravé ryby (Štika, Okoun), které by udržovali počet plevelných ryb ve vhodných mezích. Dále bylo vhodné uvážit revitalizaci druhé poloviny rybníka, popřípadě provádět každoroční sečení rákosu, který začíná zarůstat náletovými dřevinami.
Ratíškovský potok – Dříve divoce meandrující bystřina tekoucí zároveň s povrchem byla v minulém století nešetrně narovnána a zahloubena. Dnes můžeme mluvit o ratíškovském kanálu, který 2 metry pod povrchem drenážuje okolní spodní vodu, místo toho aby vláhu do půdy dodával. Náš járek (strouhu) postihlo asi nejvíce problémů z celé obce. Pokud se projdete kolem naleznete odpadní potrubí vyůstěné do koryta. V minulých letech jsem procházel vyschlé koryto potoka a objevil jsem u ČOV potrubí ze kterého vytékala černá zapáchající mazlavá kapalina, která v korytu vytvořila bublající louži. Celé koryto by mělo projít revitalizací, která by pomohla spodní vodě v obci. Dnes už je voda v potoce jenom díky bobří hrázi, i tak jí každý rok ubývá. Pomoci tomuto stavu by mohla revitalizace vyschlého přítoku u drůbežárny, či vytvoření tůní , které by zachytávali vodu z přívalových dešťů a posléze by ji dodávali do potočního koryta. Poslední taková lokalita s tůněmi byla zničena v roce 2020. Nacházela se na lokalitě ,,kopky,, tedy v neudržovaném prostoru mezi ulicemi Hasičská, Baráky, Zbrodek a U Včelína. Zde se nacházel mokřad s původním korytem potoka, který se ovšem v roce 2020 začal zavážet půdou pochybné kvality, mnohdy i sutí. Svůj domov tak ztratili chráněné druhy, jako např. Rosnička zelená, Kuňka obecná, Skokan zelený, Kosatec žlutofialový a na Jižní Moravě vzácný Moudivláček lužní. Každý mokřad je pro krajinu velmi důležitý, jelikož mokřady fungují jako houba. Počasí na Jižní Moravě se mění, ubývá dlouhých dešťů o malé intenzitě, naopak přibývá bouří s rychlými a krátkými přívalovými dešti. Ty pak po vyprahlé zemi jenom stečou ale ve stále vlhkém prostředí mokřadu se zachytí, tato voda pak pomalu proudí do koryt potoka nebo do spodní vody.
Dalším zlepšovákem v ochraně přírody by mohlo být nabídnutí velkých budek pro dravce vinařům zdarma. Vinohrady od nepaměti přitahovaly hraboše a sklepy zase myši. Většina vinařů používá na hubení hlodavců jedy, což ovšem odnášejí nevinní dravci, psi, kočky a hadi. Do budek pro dravce se v Ratíškovicích může nastěhovat Poštolka obecná, Puštík obecný, Kalous ušatý, nebo Sova pálená. Jediný dravec uloví za den 3-4 hlodavce, v hnízdním období pak mnohonásobně více.
Autor: Zbyněk Ilčík